O plemeni

Trocha historie...

Sloughi je plemeno psů jehož původ sahá hluboko do historie. Sloughi je loveckým psem Berberů – původních obyvatel severní Afriky. Archeologické nálezy o existenci tohoto lidu sahají do doby 5 tis. – 4 tis. let př. n.l. Jedná se o národ, který se vyskytuje od marockého západního pobřeží k egyptské oáze Siwa, od severu Tuniska po oázy ve střední části Sahary a i dnes tvoří většinu obyvatel zemí Magrebu. Zde je tedy i domovina Sloughi. Samozřejmě nalezneme vícero verzí o jejich původu. Jisté však je, že si Berberové i Beduíni sloughi vysoce cenili pro jejich výborné lovecké schopnosti, krásu a oddanost. Sloughi se honosily takovými privilegii jako např. uléhat s pánem ve stanu, byly povýšeny na plnoprávného člena rodiny. Kromě lovu gazel, hyen, pštrosů a šakalů atd. byla jejich důležitým úkolem  také ochran obydlí i stád koz a ovcí. Psi tohoto typu jsou vyobrazeni na severoafrických mozaikách již v době před naším letopočtem, ačkoliv je sloughi nazýván také arabský chrt, tak je jisté že tento typ chrta se vyskytoval v severní Africe již před příchodem arabů.

Arabské prameny tvrdí, že název plemene Sloughi odkazuje na původ z města Saluk kde byli chováni před několika tisíci lety ti nejlepší psi pro lov a odtud se dostali s velmoži a kupci do celého orientálního světa. V každém případě i v dnešní době nacházíme podél bývalých obchodních stezek (hedvábná, zlatá, kadidlová, solná atd.) plemena chrtů která si jsou více či méně podobná. V každém případě po celou známou historii, až do dnes bylo toto plemeno vysoce ceněno a mělo výsadní postavení a to i u muslimů (kde je pes považován za nečisté zvíře). Často je citováno přísloví  "To není pes ! To je sloughi! ". Sloughi má dodnes (na rozdíl od jiných psů) v severní Africe přístup do domu, je partnerem dětí a muži jsou hrdi na její lovecké úspěchy, běžně je zdobena a na noc chráněna před zimou, často i dnes sdílí s majitelem lože! V Evropě na toto plemeno upozornil generál Dumas v 19.století, který napsal několik knih kde mimo jiné popisuje i výjimečnou, jakoby vznešenou a hrdou povahu a noblesní a zároveň impozantní vzhled tohoto plemene.
Do Evropy se Sloughi dostaly především v období francouzské okupace Alžíru na přelomu 18. a 19. století.Ovšem tyto chovy nepřežily 2.světovou válku, chov byl obnoven po ní s novými inporty ze severní Afriky.

V dnešní domě je Maroko členem FCI a garantem standartu. Sloughi jsou chovány v celém Magrebu, ale změna způsobu lovu a parazitální nemoci i dovoz jiných plemen chrtů Sloughi stále ohrožují. Větší počty Sloughi v Evropě žijí v současné době v Německu, Francii , Švýcarsku či Finsku. V České republice patří toto plemeno stále mezi málopočetná.Doufám, že více milovníků chrtů najde zalíbení právě v tomto plemeni a bude k vidění stále ve větším počtu.

 

Pro koho se sloughi hodí?

Já tvrdím,že se hodí pro každého kdo dokáže ocenit její povahu a krásu a především sladit svůj život s jejím - prostě pro nadšence pro toto plemeno. Nezáleží, zda bydlíte v garsonce či vile - záleží jen na vaší ochotě věnovat sloughi svůj čas a poskytnout měkký teplý pelíšek (rozhodně to není plemeno, které lze ubytovat v kotci, nebo trvale na dvoře či zahradě). Jedná se o přírodní plemeno, všeobecně tyto plemena vyžadují trochu jiný přístup při výchově - trpělivější a důslednější. Pro výchovu je naprosto nezbytná důslednost, trpělivost, laskavost, nicméně i nekompromisnost. Od malička je nutné utvářet vztah důvěry k pánovi a zvykat i na kontakt s lidmi všeobecně. Sloughi není pes pro neurotického člověka a poslouchat Vás bude jen, když Vám bude věřit. Neinformovaného majitele může dohnat do stavu nepříčetnosti a naopak takový majitel může špatným přístupem vytvořit ze sloughi neurotika. Naopak ten, kdo s ní dokáže zacházet, z ní vychová bezproblémového společenského psa, ovladatelného, ale ne ve smyslu drilu. Věřte mi - není to o zkušenostech, ale o přístupu a selském rozumu, prostě ne musí znamenat ne a pochvala musí být nadšená a občas "vypodložená" ještě nějakou dobrůtkou, příchod k pánovi musí být vždy příjemným zážitkem (a to i v případě,že před tím provedla něco za co by jste ji s chutí přetrhli). Orientální povaha je orientální povaha.

 

Nároky na pohyb

Když se řekne "chrt", většina neinformovaných lidí si představí psy, kteří potřebují neustálý pohyb a nic jiného. Veřejné mínění ohledně těchto nároků je však naprosto chybné. Sloughi samozřejmě potřebuje pohyb, ale rozhodně není enormně aktivní. Zvládat jejich potřebu pohybu není zase tak nic obtížného, nároky Sloughi lze srovnat např. se služebními plemeny, ohaři, dalmatini apod.

Sloughi miluje změnu a vyžaduje pravidelné dlouhé procházky na vodítku svižnější chůzi v průměru 1 - 1,5 hod. denně. Pokud má ale možnost vyběhat se na volno, další dva dny je klidná a stačí kratší procházka. Sloughi je velice vytrvalá, a když zvolíte správné tempo, je schopná Vás doprovázet spoustu kilometrů u kola, koloběžky nebo koně (mimochodem s koňmi si velice dobře rozumí, jako by tento vztah měla zakódovaný v genech). Je potřeba si uvědomit, že chrt je sprinter a velice rychle dokáže vybít nahromaděnou energii (někdy k tomu stačí jen 30 vteřin, ale je to skutečná exploze) a po proběhnutí vydrží neuvěřitelně dlouho odpočívat.

Požitkářsky vychutnává pohodlí domova, miluje měkké polštáře a gauče. Pozorovat sloughi při lenošení je také velký požitek - prostě živé umělecké dílo!

Výborné je pro Sloughi účastnit se coursingu nebo běhu na dostihové dráze (obé lze natrénovat a provozovat v zájmových organizacích - jde čistě o hoby , které nemá nic společné se závody greyhoundů a jejich mnohdy nevalným životem ve Velké Británii, Irsku atd.)

Čím více volného pohybu sloughi má, tím více je ovladatelnější a vyrovnanější. Samozřejmě je třeba pečlivě volit místa, kde sloughi odepnout z vodítka, aby nebylo nebezpečí sražení autem, nebo zastřelení myslivcem.

S dovolením Markéty Stránské jsem použila její článek který jsem upravila podle svých znalostí a zkušeností.